Doutníkový prstýnek.

Doutníkový prstýnek je proužek papíru nebo fólie, kterým je omotané tělo doutníku. Jeho vznik je zahalen tajemstvím a bývá předmětem mnoha legend. Prstýnky se brzy po svém vzniku začínaly vyrábět velice efektně a ozdobně. K tomuto trendu přispělo i zavádění cedrových krabic s dekorativními vinětami a etiketami.
Legendy a historie doutníkového prstýnku
Pokud nahlédneme do historie a budeme zkoumat původ doutníkového prstýnku, narazíme na legendu, ve které ruská carevna Kateřina Veliká obalovala své doutníky hedvábím, aby si neposkvrnila prsty. Další legenda mluví o anglických mužích, kteří doutníky omotávali proužkem papíru, aby si nezašpinili své bělostné rukavičky. Může být, ovšem moderní historici mají úplně jinou teorii. Ti připisují vytvoření doutníkového prstýnku holanďanovi, výrobci doutníků jménem Gustave Brock. Psal se rok 1830 a pan Brock nechal opatřit každý jím vyrobený doutník prstýnkem s jeho podpisem. Tímto datem se začíná psát moderní historie doutníkového prstýnku. Do poloviny roku 1850 byly všechny kubánské doutníky označeny prstýnkem a vláda pobízí spotřebitele, aby trvali na “opáskovaných” produktech.
Přelom 19. a 20. století.
Na přelomu devatenáctého a dvacátého století se odhaduje, že čtyři z pěti amerických mužů kouří doutníky. Vznikají stovky továren a je důležité odlišování produktů ve stále rostoucí konkurenci. Výrobci se snaží budovat a držet pozici na trhu. Náklady na výrobu doutníkových prstýnků byly nízké a jejich použití bylo důležité pro budování identity značky. S technologickým pokrokem v oblasti tisku stále roste kvalita prstýnků, jsou jasnější a propracovanější a éra prstýnků 19. století se chýlí ke konci. Prstýnky vyrobené v rozmezí 1890 - 1920 se označují jako zlatý věk, stávají se sběratelskými předměty a ceněnými uměleckými díly. Například prominentní kuřáci kubánských doutníků, jako král Eduard VII nebo Otto von Bismarck, měli osobní prstýnky se svými portréty. Tyto mají dnes vysokou sběratelskou cenu. Později se grafické vzezření doutníkových prstýnků zjednodušuje. Například takové Montecristo se svými typickými hnědobílými prstýnky. V Británii se svého času pokládalo za nemístné stavět na obdiv značku, kterou kouříte. Ale v dnešní době plně závisí na kuřákovi, zda chce doutník kouřit s prstýnkem nebo bez něj. Pokud raději kouříte doutník bez prstýnku, stáhněte jej až po několika minutách kouření. Lepidlo prstýnku totiž teplem změkne a prstýnek stáhnete, aniž by jste poškodili krycí list.

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více zde.